Nestřílej!

Nestřílej! - 4. kapitola

16. července 2012 v 19:21 | Ajjinka

Unaveně jsem si opřela hlavu o zápěstí. Seděla jsem za sklem a dívala se na scénu před sebou. Už mě přestávala bavit. Jasper Hale byl namyšlený, arogantní blbec, který jen mrhal naším drahocenným časem. Pořád byl strašně nad věcí.
Divila jsem se. Advokáta nechtěl, ale mluvit taky ne… Napila jsem se už úplně studeného čaje a prsty druhé ruky si promnula čelo. Nic nového jsme se od něj nedozvěděli. Řekl nám pár jmen, ale jen dvě z nich jsme měli v databázi. O Edwardu Cullenovi nepadlo ani slovo.
"Swanová, měla bys jít spát," vydechl Eric zmoženě, když se vrátil z výslechárny. Tvrdli jsme tu už přes čtyři hodiny. Museli jsme ho zmáčknout, aby mluvil. Čtyřiadvacet hodin od zadržení uběhne jako voda a pak budeme i my krátcí. Mohli jsme na něj někoho nasadit, ale Hale nebyl žádný hlupák, k nikomu důležitému by nás nedovedl. V horším případě by nás navedl na špatnou stopu a to bylo to poslední, co jsme potřebovali.

Nestřílej! - 3. kapitola

28. června 2012 v 15:54 | Ajjinka
Tak jo, My Way je pryč, takže dodávám další kapitolu Nestřílej!. Pamatujete si ještě, co se dělo? :)
Bella je poprvé venku. Zadaří se jí hned napoprvé, nebo se jí smůla bude už od začátku lepit na paty?
Najdou toho, koho hledali?


"Umíš s tím vůbec zacházet?" uchechtl se Eric a hodil po eaglu v mé ruce posměšný pohled. Tenhle přístup jsem nesnášela. Většina chlapů si tu myslela, že ženská dokáže používat maximálně vařečku. Nenechala jsem si to líbit. Dvěma najisto naučenými pohyby jsem vytáhla zásobník, zběžně ho zkontrolovala a zase ho zastrčila zpátky. To všechno během několika vteřin. Natáhla jsem kohoutek a zamířila před sebe.
"Jo, řekla bych, že jo."
Obdivně hvízdnul. "Dobrý," řekl a uznale kývl hlavou. "Možná nebudeš takovej zelenáč, jak jsem si myslel, Swanová."
"To si piš," usmála jsem se. Mike mi přeochotně dal další dva zásobníky plné munice. Trochu mě to vyděsilo, nečekala jsem, že toho bude potřeba tolik. Šli jsme si promluvit jen s pár lidmi, ne vystřílet pár bytů. Na to tu byli jiní experti, kteří by se takového úkolu nadšeně zhostili. "Bude tohle všechno potřeba?" zeptala jsem se Erica, který si zrovna nasazoval opasek s pouzdry.

Nestřílej! - 2. kapitola

6. března 2012 v 12:42 | Ajjinka
Pokračujeme dál! :) Trocha toho přemýšlení, pokec Belly s Jessicou.
V příští kapitole se vydáme do terénu.
S My Way mám trošku psací krizi, ale pokusím se, aby bylo co nejdříve;)


Přesně, jak jsem si myslela. Od Charlieho jsem si vyslechla skoro půlhodinové kázání. Na jeho obranu, rozmluvit se mi to pokusil jen třikrát, což jsem brala jako úspěch. Chápala jsem ho, ale on zase musel pochopit mě. Už dávno jsem nebyla jeho malá holčička. Vyrostla jsem a chtěla jsem dělat to, co mě baví. Nebylo na tom nic špatného. Nemohla jsem za to, že jsem od mala měla před očima jeho. Měl by být rád, že jdu v jeho stopách.
Jessica byla nadšená, i když mi taky nezapomněla připomenout, že nejsem neprůstřelná. Po mé zmínce o neprůstřelných vestách mrmlala cosi o tom, že i jejich funkčnost je dost pochybná. Na zítra jsme si domluvily oběd, takže jsem měla celou noc a ráno na to se připravit na další rádoby do duše mluvící proslov, kterému jsem se vyhnout nemohla. Jess byla moje nejlepší kamarádka, po střední se společně se mnou přestěhovalo do Seattlu. Její kroky ale vedly úplně jinam, než ty moje. Dál studovala vysokou a dál byla maminčina holčička.

Nestřílej! - 1. kapitola

4. března 2012 v 19:29 | Ajjinka
Isabella Swanová si vždycky přála jít ve šlépějích svého otce. Také se jí to podařilo, i když ne přesně tak, jak si sama představovala. Ale teď přišla chvíle, kdy konečně může začít dělat to, co ji baví a po čem touží.
Co s tím má společného Edward Cullen? A jak všechno bude dál? To se dozvíte časem v nové 'nárazové' povídce Nestřílej! :))
Kapitoly budou krátké, ale zato budou rychleji přibývat :) A otázka na vás: Mám vkládat i sem?;)


Za Mikem se ještě ani nestačily zavřít dveře a já se už hrabala ve štosu papírů, co mi nechal na stole. Měla jsem je přetřídit a pak předat výš. Moje běžná práce tady. Ne, rozhodně jsem si ji takhle nepředstavovala. Chtěla jsem do akce, zapojit se do vyšetřování, nebo dělat cokoliv, čím bych mohla být nějak užitečná. Ne sedět v kanceláři a ostatním opravovat hlášení…
Otevřela jsem druhou složku a očima přejela po prvním řádku. Edward Cullen. Jeho trestní rejstřík měl rovnou několik stran. Otočila jsem na další stránku a překvapeně pootevřela pusu, když jsem si prohlédla jeho fotografii. Nevypadal na zločince. Piercing v obočí a arogantní škleb mě nejspíš měly utvrdit v opaku, ale mně stejně nepřipadal jako někdo, na koho bychom měli mít spadeno. Kdybych ho potkala na ulici, sotva bych si ho všimla.
Další desky byly přelepené červenou páskou. Přísně tajné. Nadzvedla jsem obočí a na chvíli zvedla oči od papírů, abych mohla skrz prosklenou stěnu své miniaturní kanceláře zjistit, jestli se někdo nedívá. Nedíval. Opatrně jsem pásku odlepila a začetla se.
 
 

Reklama