My Way

Our Christmas Way

24. prosince 2012 v 1:14 | Ajjinka

Chjo. Jsem strašná, vím, když on mi nedá spát! Ale slibuju, že vám ho cpu naposledy.
Zase jsme se trochu posunuli v čase. Doufám, že si čtení alespoň trochu užijete. Taková krátká vánoční vsuvka o ničem :D
Dárek k Vánocům pro milouše Quic a všechny, kteří článek rozkliknou :))

"Dneska je řada na tobě," slyšel jsem tlumeně z koupelny. Voda tekla proudem a hučela dost nahlas, takže jsem si ještě chvíli mohl namlouvat, že jsem blbě slyšel. Určitě jsem blbě slyšel, zbejvaly poslední tři dárky, se kterýma jsem se musel porvat a nastrkat je pod lesklej balící papír. Tohle vždycky dělala Bella - trvalo jí to jen chvíli a ještě u toho stihla dělat milion a půl dalších věcí. Letos to bylo na mně. Voda přestala téct, slyšel jsem šustění závěsu a pak nejistej hlas: "Edwarde?"
Poraženě jsem si povzdechnul a nechal roztelenej papír ležet na posteli. Dveře do koupelny byly otevřený, ale stejně mě nakoplo horko, když jsem do ní vešel. Automaticky jsem se natáhnul pro ručník a podal ho Belle. Vděčně se na mě usmála a zdravou rukou se mě chytla za rameno, aby nespadla.
Tu druhou měla v sádře vztyčenou nad hlavou.
Kdo mohl tušit, že jí první náledí bude dělat takovej problém.

Our Way - 3

3. října 2012 v 23:21 | Ajjinka

"Edwarde…" usměrňovala mě Bella, když jsem se natočil čelem k ní. Leželi jsme na boku a celou místnost osvětlovalo jen tlumený světlo z venku. Nenechal jsem se odradit, kdybych se stáhnul pokaždý, když použila tenhle tón, nejspíš by mi zakrnělo péro. Odhodlaně jsem vjel rukou pod deku a pak i pod její tričko. "Edwarde, musím brzo vstávat…"
"Tady už někdo vstal," poznamenal jsem, těsně natisknutej k jejím zádům. Už jsem to prostě nemohl dál vydržet, začínal jsem si myslet, že prasknu a že to celkově nebude vůbec hezký. Unaveně se rozesmála, ale neodtáhla se. A když se přetočila na záda, věděl jsem, že jsem tentokrát vyhrál já. "Skvělý rozhodnutí!" zamumlal jsem nadšeně ještě předtím, než jsem se vrhnul na její rty.
Věděl jsem, že si musím pospíšit, protože hrozilo, že mi během akce usne.

Our Way - 2

2. srpna 2012 v 22:35 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Myslel jsem, že volný úterý znamená nohy nahoře, pivo v ruce a nějakej ten sex. Místo toho jsem seděl nad papírama z pojišťovny a snažil se v nich najít něco, co by mi dávalo alespoň trochu smysl. Už dvě hodiny. A pořád marně.
I tak mi ale dělala společnost spolehlivě vychlazená flaška piva.
"Do devíti budu doma!" ozvalo se z chodby. Okamžitě mě to probralo.
"Jak do devíti budeš doma?" vyjel jsem naštvaně a donutil se k těm pár krokům, abych po ní mohl hodit ten nejhnusnější pohled, kterej jsem si během těch dvou hodin papírování vypiloval k dokonalosti… Když mě Alice viděla, zmrzla uprostřed pohybu. Podezřívavě jsem zúžil oči a rychle zkontroloval situaci. Oblečení bylo v pohodě, už se naučila, že ty svoje nejšílenější kusy, kterým i přes zdravej rozum pořád říkala oblečení, nesmí nosit tady, ale i tak mi něco nesedělo. "Kam jdeš?" zeptal jsem se a tvrďácky si založil ruce na prsou.

Our Way - 1

11. července 2012 v 15:01 | Ajjinka

Přináším vám první ze tří bonusů k povídce My Way. Zajímá vás, co se dělo dál? V těchto třech jednorázových povídkách se vám to pokusím alespoň nastínit.
15+ za jeho slovník ;)

"Víš, můžu tam pustit něco jinýho…"
"Ne!" zaprotestovala okamžitě, "chci vědět, jak to dopadne." Protočil jsem oči, ale radši nic dalšího neříkal. Mohlo mi dojít, že je to nápad na hovno. Chtěl jsem jí udělat radost a romantickej večer u filmu nezněl zas tak blbě. Alice mi vypsala seznam rovnou několika filmů, který Bella musí zaručeně vidět. Jo, to určitě. Za tohle jí budu muset poděkovat. Nějak drasticky, ideálně krvavě.

My Way - Trailer

29. června 2012 v 23:41 | Ajjinka
Znáte to, někdo chodí k vodě, já si dneska sedla k PC a rozhodla se, že pro My Way udělám trailer. Není to žádné veledílo, popravdě jsem s tím dost bojovala (zkurvený YouTube!; to, že videa musí mít maximálně 100MB, beru jako útlak! :D). Každopádně teď je tady. Trailer k povídce My Way :) Enjoy it!
PS: Když si nastavíte u videa HD kvalitu, bude to mnohem lepšejší!(:D)

My Way - 42. kapitola

25. června 2012 v 16:53 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Vzbudil mě podivně šimravej dotek na prsou. Nebo jsem možná ještě spal, byl to takovej ten divnej stav, kdy je váš odvařenej mozek někde uprostřed snu. Ale tohle se zdálo dostatečně reálný. Chtěl jsem se přetočit na bok, ale nešlo to. Líně jsem otevřel oči a utahaně se usmál. Kdyby to byl kdokoliv jinej, hned bych ho zjebal za to, že mě budí. Ale protože to byla rozzářená Bella s ještě rozcuchanýma vlasama, nezmohl jsem se na nic jinýho než na to pitomý culení.
No. Vlastně to nebylo tak úplně jediný, na co jsem se zmohl. To, jak na mně obkročmo seděla, vyvolávalo naprosto přirozenou reakci. Zavrtěla se a já se syknutím zavřel oči. Do prdele. Natáhla se nade mě a pomalu, kurevsky pomalu, si na mě lehla… Na sobě měla jednu z těch neuvěřitelně titěrnejch košilek, který se svlíkaly jedna radost.
"Ahoj," broukla mi tiše do ucha. Přejela mi rty po hraně čelisti a na bradě mě hravě kousla. "Mám tě."
Chytil jsem ji za ramena a jedním rychlým pohybem ji přetočil pod sebe. Zadýchaně se zasmála a vztáhla ruce, aby mi prstama mohla vjet do vlasů.

My Way - 41. kapitola

16. června 2012 v 18:21 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

"Můžu tě kopnout, i když mám berle."
"Já si to uvědomuju, neboj se," zakřenil jsem se. "Ale vážně by mi pomohlo, kdybys trochu přidala." Schválně jsem ji popichoval, protože jak se ukázalo, byla to ještě větší motivace, než všechno ostatní. Když mi mohla dokázat, že na něco má, ani ty zkurvený berle nebyly překážkou.
"Dělám, co můžu!" zafuněla, ale trochu přidala na kroku. "Kdybych věděla, že půjdeme pěšky, zavolala bych Angele."
"Angele? Přišla bys o všechnu zábavu!"
"Zábavu!" odfrkla si kysele. Obdivoval jsem ji za to, jak rychle se dokázala vrátit do starejch kolejí. Nepozastavovala se nad tím, co se stalo a prostě šla dál. Ale i tak byly chvíle, kdy jsem viděl, že nad tím přemejšlí. Musela si uvědomovat, že mohlo všechno skončit úplně jinak. Mým úkolem teď bylo, aby na všechno špatný zapomněla. Věřil jsem svejm rozptylovacím metodám natolik, že to pro mě neměl bejt žádnej větší problém.

My Way - 40. kapitola

3. června 2012 v 14:42 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Posledních pět tejdnů bylo nejdelších v mým životě. Emmett mě přesvědčil, že nemocnice není zrovna to nejlepší místo ke kempování, takže jsem se vrátil zpátky domů. Když jsem nebyl u Belly, snažil jsem se najít práci, a když jsem nedělal to, snažil jsem se dohnat spánkovej deficit. Většinou jsem si ani nepamatoval cestu do postele, usnul jsem někde v jejím průběhu. Zezačátku jsem si myslel, že se takový tempo nedá vydržet, ale nakonec jsem si na něj zvyknul. Byl to zaběhnutej proces, kterej sice nepatřil k těm nejoblíbenějším, ale ani jednu z věcí jsem z denního rozvrhu vyškrtnout nemohl.
Jakmile mi došlo, že školu nedodělám, ani kdyby mi za prdelí hořelo, vzdal jsem to. Věděl jsem, že jsem to posral. Myslel jsem na všechny ty prachy, který do mýho studia Esme s Carlislem nacpali a cejtil se ještě víc na hovno.

My Way - 39. kapitola

28. května 2012 v 23:40 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Klížily se mi oči a nešlo tomu nijak zabránit. V ruce jsem se snažil udržet ovladač k televizi, ve který dávaly už předem posranej zápas s Yankees, a cejtil jsem, jak mi chladivej plast projíždí mezi prstama… Bella ležela bez hnutí už třetí den, byla nadopovaná tolika práškama, že jsem skoro přestával věřit tomu, že se ještě někdy probere.
Přístroje, na který byla napojená, pravidelně pípaly. Už jsem si na ten zvuk zvyknul, a když se jen nepatrně vychýlil ze zaběhnutýho rytmu, začal jsem panikařit. Zbytečně, jak mě ujišťovala ta napružená stará ženská, co tu dělala sestru. Už se preventivně mračila, když jsem ji volal, a přepychově tím vystavovala svoje tři pracně vyšlechtěný brady.
Potřeboval jsem sprchu. Potřeboval jsem se pořádně protáhnout a konečně se najíst něčeho, co vypadá a zároveň chutná jako jídlo. Přežívat na tyčinkách z automatu byla kurevská mizérie. Celkově všechno stálo za hovno.

My Way - 38. kapitola

12. května 2012 v 11:46 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Něco tvrdýho se mi zarylo do břicha, to mě probudilo.
"Vstávej, Cullene!" Otevřel jsem oči a zamžoural před sebe. Nade mnou stál Black a už se neusmíval. Než jsme sem dorazili, vyslechnul jsem si ještě pár rádoby vtipnejch narážek, který mohly přijít vtipný jenom jim. Posadil jsem se a připadal si zřízenej jako nikdy. Na tvrdým lehátku v zamřížovaný místnosti o dvou metrech se prostě vyspat nedalo.
"Proč?" zachraptěl jsem a rukou si unaveně protřel čelo. Tenhle stav byl dost podobnej kocovině, dokonce i žaludek se proti mně vzbouřil. To jsem ale přisuzoval hladu, protože to poslední, co jsem zdlábnul, byl včerejší oběd. Jeden toust ale příliš nepomohl.

My Way - 37. kapitola

11. května 2012 v 13:54 | Ajjinka

15+ za jeho slovník;)

Bylo těžký dávat pozor na schody i na Bellu, která mi bezvládně visela na rukách. Stačil blbej pohyb a do úzký stoupající chodby bysme se nevešli. Děsilo mě, že nereaguje. Dokonce ani to, že víceméně pravidelně dejchala, mě nedokázalo uklidnit. Potřeboval jsem ji dostat do nemocnice. A to hned.
"Bello?" zkusil jsem to ještě jednou. Můj hlas zněl zoufale a tak nějak… jinak. Nepoznával jsem ho. Ramenem jsem se zapřel o dveře, který se okamžitě otevřely. Okolní ticho se nezměnilo, snad jen začínalo bejt ještě víc deprimující. Chtěl jsem něco slyšet, cokoliv. Ideálně její hlas, kterej by mě ujistil v tom, že je v pořádku.

My Way - 36. kapitola

8. května 2012 v 22:57 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

"Edwarde, nemůžeš tam jen tak jet!" Neposlouchal jsem ji a dál se oblíkal. Bylo mi u prdele, co si na sebe natahuju, to bylo to poslední, co mě zajímalo. Teď jsem hlavně potřeboval bejt někde úplně jinde.
"A co mi v tom brání?" nadhodil jsem ironicky a prostrčil ruce do rukávů mikiny.
"Zdravý rozum?" zkoušela to, ale už předem musela vědět, že s tím u mě nepochodí. Uchechtnul jsem se.
"To čekej." Zabouchnul jsem skříň a z přeplněnýho stolku sebral mobil a poloprázdnou krabičku cigaret. Zapalovač jsem nehledal, stoprocentně jsem věděl, že minimálně jeden najdu v autě. "Pojedeš se mnou?" zeptal jsem se bez zájmu, když jsem si krabičku i s telefonem strkal do kapes kalhot.
"Ne," odsekla nasraně. "Nenechám se zabít, nejsem blázen." Nemusela říkat nic bližšího, pálilo mi to dost na to, aby mi došlo, že si přesně tohle myslí o mně. Že jsem blázen, magor, pošuk. Její slovník byl taky slušně obsáhlej.

My Way - 35. kapitola

4. května 2012 v 14:17 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Tentokrát to bylo jiný. Nezapíjeli jsme něco, co se posralo, slavili jsme. Emmett byl celej u vytržení a mně se na chvíli podařilo z hlavy vytěsnit ten neuvěřitelnej mrdník, kterej se mi tam bez dovolení nakvartýroval. Pořád jsem tomu nemohl uvěřit. Byl to přece Emmett! Emmett byl sám dítě, přerostlý, nabušený a sem tam se strništěm. Nikdy jsme neměli žádnou filozofickou debatu o budoucnosti, neříkali jsme si, jaký máme plány, jestli chceme někdy založit rodinu. Mně takovýhle věci nic neříkaly a tak jsem takový téma ani nevyhledával. Emm taky ne.
Ale i když to přišlo nečekaně, nedokázal jsem si představit lepšího chlapa, kterej by se měl stát tátou. Díky jeho rodině neměl žádnej problém s tím, že by to mrně nemohl pořádně zabezpečit. Už teď to bylo nejšťastnější dítě na světě.
I když mělo takovouhle mámu.

My Way - 34. kapitola

24. dubna 2012 v 21:28 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Carmen zmizela do koupelny, jak u ní bylo zvykem. Vlastně skoro nic nebylo jiný. Ten pocit fyzickýho uspokojení tu byl a s ním i celkem příjemná únava a doznívající vibrace. Všechny tyhle sračky zůstávaly stejný, ale mně pořád něco chybělo. Chybělo mi jen tak se přetočit na bok a sledovat rychle se zvedající hrudník vedle sebe, na kterej bych se dokázal dívat tak dlouho, dokud by se jeho nádechy postupně nezklidnily.
Přetáhnul jsem si přes pas volný prostěradlo a prstama si zajel do vlasů.
Tohle byla kurevská mizérie.

My Way - 33. kapitola

7. dubna 2012 v 0:57 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Pivo bylo teplý, ale bylo mi to u prdele. Cigaretovej popel se mi válel kolem ruky. To už to zas dohořelo? Zahodil jsem vajgl na zem, koberec už byl stejně propálenej. Zvednul jsem přeleženou ruku a podrbal se ve vlasech. Už bych potřeboval sprchu. Cejtil jsem to a musel to cejtit každej, kdo sem vešel. Ale neměl jsem náladu. Neměl jsem náladu udělat těch pár posranejch kroků, abych se dostal do koupelny.
Dveře se otevřely. Poznal jsem to podle rachotivýho zvuku, který vydaly prázdný flašky vyskládaný za nima.
"Edwarde…" Bylo to tu zase. Neměl jsem náladu poslouchat nějaký zasraný přednášky o tom, co bych měl dělat. Nechtěl jsem nic poslouchat. Vůbec nic. "Nechceš si aspoň otevřít okno? Brzo se tu udusíš," zkusil na to jít tentokrát jinak. Neodpovídal jsem. Za tu dobu jsem zjistil, že je to lepší. Odejde dřív, než mi jeho přítomnost začne doopravdy vadit. "Edwarde, do prdele, tak něco udělej! Ona se nevrátí, rozumíš? Ale ty seš tady pořád, musíš něco…"

My Way - 32. kapitola

5. dubna 2012 v 20:47 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Bylo to jako nějaký zvrácený deja vu. Byl jsem v prdeli, noha mě bolela a v koleni jsem neměl prakticky žádnou šanci ji správně ohnout. Ale sral jsem na to. Ušel jsem těch pět nekonečnejch bloků, potřeboval jsem auto. A mobil, kterej ležel napíchnutej v nabíječce na nočním stolku. Kdybych věděl, co se stane, vzal bych si ho s sebou. Rovnou bych na toho zmrda zavolal fízly. Nic jinýho si nezasloužil.
Nechal jsem klíče v zámku a dveře otevřený. Nevšímal jsem se pozdravu od Alice a Emmetta, který seděli v obýváku před obří plazmovkou a něco spolu hráli. Vrazil jsem do pokoje, vytrhnul mobil z nabíječky a začal hledat klíčky od auta.

My Way - 31. kapitola

2. dubna 2012 v 19:08 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

"Říkal jsem ti, že ta koupelna bude strašná," postěžoval jsem si. Říkal jsem to kolikrát? Možná dvacetkrát. Ale ona mě nemohla poslechnout, stejně jako vždycky. Přirozeně.
"Mně se líbí," opakovala svou, ale zmírnila to roztomilým úsměvem. Za dnešek se nasmála nejvíc za celou tu dobu, co jsem ji znal. Kurevsky jí to slušelo. Oči se jí rozzářily a já měl co dělat, abych po ní nevyjel. Navíc na sobě měla tu krátkou sukni a ty úchvatný černý punčocháče. Zatřepal jsem hlavou. Ta koupelna nakonec nebyla tak šílená. Jen ji to chtělo pořádně ozkoušet, ze všech úhlů.
"Tobě se taky líbí všechno," ušklíbnul jsem se. V něčem jsem s ní ale musel souhlasit. Tenhle byt nebyl vůbec špatnej, v ceně bylo dokonce parkovací místo ve vedlejších garážích. Dva pokoje potřebovaly vymalovat, ale jinak to šlo. "Pojď sem," zamumlal jsem k ní. Pomalu se ke mně došourala a obmotala mi ruce kolem krku. Ruce mi automaticky sjely na její dokonalej zadek. Usmála se tomu.

My Way - 30,5. kapitola

1. dubna 2012 v 15:52 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

"Říkal jsem ti, že ta koupelna bude strašná," postěžoval jsem si. Říkal jsem to kolikrát? Možná dvacetkrát. Ale ona mě nemohla poslechnout, stejně jako vždycky. Přirozeně.
"Mně se líbí," opakovala svou, ale zmírnila to roztomilým úsměvem. Za dnešek se nasmála nejvíc za celou tu dobu, co jsem ji znal. Kurevsky jí to slušelo. Oči se jí rozzářily a já měl co dělat, abych po ní nevyjel. Navíc na sobě měla tu krátkou sukni a ty úchvatný černý punčocháče. Zatřepal jsem hlavou. Ta koupelna nakonec nebyla tak šílená. Jen ji to chtělo pořádně ozkoušet, ze všech úhlů, ve všech polohách.
"Tobě se taky líbí všechno," ušklíbnul jsem se. V něčem jsem s ní ale musel souhlasit. Tenhle byt nebyl vůbec špatnej, v ceně bylo dokonce parkovací místo ve vedlejších garážích. Dva pokoje potřebovaly vymalovat, ale jinak to šlo. "Pojď sem," zamumlal jsem k ní. Pomalu se ke mně došourala a obmotala mi ruce kolem krku. Ty moje mi automaticky sjely na její dokonalej zadek. Usmála se tomu.

My Way - 30. kapitola

31. března 2012 v 18:23 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

Jedno jediný jméno mě dokázalo dostat do stavu, kterej jsem zatím neznal a kterej se mi ani trochu nelíbil. Benji. Kdo to kurva mohl bejt? Nikdy se o nikom takovým nezmiňovala. A to, že jsem neměl ani páru o tom, o koho jde, mě neuvěřitelně žralo. Během několika vteřin jsem měl před očima jasnou představu o tom, co pro ni ten chlápek znamenal. Stačilo si v rychlosti zanalyzovat tón, kterým řekla jeho jméno. Jako by nevěřila, že ho znovu slyší. Z toho vědomí mi bylo blbě.
Nikdy bych neřekl, že mě dokáže rozhodit taková prkotina. Neměl jsem žádný důkazy k tomu, že je to někdo důležitej nebo že pro ni něco znamená. Ale pořád tu byl ten… divnej pocit, co mi říkal, že to není jen tak někdo.
Jak se minuty táhly a já ostražitě poslouchal, jako bych snad něco mohl i přes dveře zachytit, docházelo mi, že ji vůbec neznám. Vždycky jsem o ní měl svoji představu, ale tu mi nikdy nepotvrdila. A když už to tak skoro vypadalo, udělala něco, co mi k tý idealistický představě absolutně nesedělo. Což nedávalo smysl, protože jsem nemohl vědět, jaká doopravdy je.

My Way - 29. kapitola

29. března 2012 v 23:36 | Ajjinka

15+ za jeho slovník ;)

"Růžová? Nebudu psát na inzerát bytu, kde je růžová koupelna," odfrknul jsem si a chtěl otevřenou stránku na notesu automaticky vykřížkovat, ale zastavila mě Bellina ruka. Protočil jsem oči.
"Budeš v něm snad bydlet ty?" Odšoupla moji ruku a sama začala klikat na další přiložený fotky. Byt nedaleko univerzity, celkem slušná cena a růžová koupelna. Proč jsem se jen divil, že je z něj tak udělaná?
"A budeš to ty, kdo bude svým osobitým kouzlem svádět realitní agentku?" Pozvednul jsem jedno obočí. Ona to svoje stáhla k sobě a zamračila se. Měla na sobě pořád to triko a teď jsem si byl víc než kdy jindy jistej tím, že pod ním vůbec nic nemá. Rozptylovalo mě to. Hodně.
 
 

Reklama