Stephenie Meyer o natáčení Breaking Dawn

12. února 2012 v 13:27 | Ajjinka |  Film Rozbřesk - část I.
Stephenie Meyer po dlouhé době aktualizovala svoje stránky.
Podělila se o dojmy z natáčení obou částí Breaking Dawn.
V celém článku máte překlad ;)


Už jsem toho o Breaking Dawn řekla hodně v několika rozhovorech, takže mnohé z toho, co tu napíšu, nebude nové. Byl to neskutečný rok v mnoha směrech a také velký bum ve filmování, které přišlo šikovně minulé léto (Austenland, Stephenie se stala producentkou filmu).

Tady je pár mých náhodně poskládaných nejoblíbenějších vzpomínek z natáčení obou částí Breaking Dawn.

- Povětrnostní vlivy, "bílá bouře" mimo břeh Paraty, Brazílie s herci a štábem při natáčení líbánek. Byli jsme na noc v pasti kvůli rozbouřenému moři, skoro 130 lidí v domě s osmi postelemi, bez jídla a s minimem pitné vody. Strávila jsem noc na podestě schodů, dělila se o starou matraci potaženou černou látkou se štábovým fotografem, štábovým publicistou a EPK týmem. (Obrovské díky schodištnímu gangu! Nikdy nezapomenu!) Vlastně jsem dostala šanci k tomu, abych odjela, stejně jako Bill Condon, ale oba jsme se rozhodli, že radši půjdeme s lodí ke dnu, nežli bychom opustili posádku.

- Prozkoumávání třetí verze domu Cullenových, trochu jako Zámek v oblacích, tentokrát větší a lepší než kdy dřív. Konečně šance vidět pokoj Alice, byl úžasný.

- Sledování tvorby třípatrového svatebního dortu z mrtvých těl. Rozhodování se, jestli mám nebo nemám vylézt nahoru a nechat se vyfotit.

- Být u Kristenina prvního zkoušení svatebních šatů. Kouzelné. I hlava marketingu od Summitu měla slzy v očích.

- Seznámení se s novými upíry. Měli jsme mnoho super lidí, kteří denně dřeli - především tehdy, když točili se zelenými stěnami a vdechovali nebezpečný umělý sníh - velká zábava.

- Hraní Farklu s Taylorem a dalšími. Ano, je to opravdová hra, a jenom to, že jsem vyhrála, neznamená, že jsem podváděla.

- Nošení několika vrstev oblečení, než jsem kdy nosila v Pembertonu v Britské Kolumbii (místo natáčení Twilight filmů). Lidi z Arizony by prostě neměli v únoru chodit venku po Kanadě. Sami sebe pak přivádí do rozpaků.

Sušení ponožek při přestávce na oběd.

- Sledování Noela a Guriho, jak ve svých kostýmech rumunským přízvukem zpívají klasiku od Madonny.

- Konečně vidět svatbu Belly a Edwarda, i když to znamenalo, že mi umrzl zadek a skončila jsem i na plátně (fuj). Návrh Richarda Shermana (návrhář interiérů) předčil všechna má očekávání.

- Chaloupka! Dětský pokoj! To byl na place takový vtip, každá žena, která vešla do dětského pokoje, samovolně otěhotněla. Taktéž nádherné.

- Strávení naší úplně poslední noci v nádherném St. Thomas. Byl to úžasný způsob, jak završit 101 dní natáčení.

Výhled z mého okna v hotelu na St. Thomas.

- Dobře, tohle se nepočítá, protože to není z natáčení, ale z premiéry, která byla taky úžasná. Setkat se s ikonou stylu Carolinou Herrerou bylo tou nejlepší nocí z mých nejlepších nocí. Tohle je dost možná můj nejoblíbenější obrázek vůbec:


Druhá část Breaking Dawn se právě teď stříhá, přidávají se k ní speciální efekty. Stále přicházíme na způsoby, jak udělat některé velmi komplikované efekty, děláme nové věci, které jsme nikdy dřív nedělali. Mohla jsem vidět zatím pár scén a všechno je parádní. Bill má obrovský dar. Byla jsem tam, viděla jsem, jak se vše natáčelo, ale pořád jsem překvapená tím, jak vše dokáže dát dohromady, je to víc než jen složení částí do jedné.

Těším se na DVD první části Breaking Dawn, která vychází tento týden. Vlastně nemám ponětí, co na něm je, ale doufám, že se tam objeví pár mých oblíbených scén, které se nedostaly do filmu.

Těším se, až některé z vás uvidím v nadcházejících měsících při propagaci blížící se druhé části Breaking Dawn. Je tak zvláštní, že se všechno blíží ke konci! Svým způsobem hezké, v jiných depresivní. Nejsmutnější věc pro mě je, že další premiéru to bude naposledy, kdy vás, lidi, uvidím naposledy pohromadě. Je to něco, na co se vždycky těším, i když je to šílené a většinou ani nemám šanci s kýmkoliv si promluvit. Říkám si, že se pár z vás objeví na premiéře Hostitele, takže nejsem v takové depresi kvůli konci a loučení. Byla to docela jízda, že? Děkuji za to, že jste tu byli se mnou. Bez vás by to nebyla žádná zábava. Vidíte, už začínám být sentimentální. Radši končím, než začnu brečet.

- Ajjinka, Nebraska
Na novinky od Stephenie o The Host se můžete mrknout sem.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Lucka Lucka | 14. února 2012 v 15:00 | Reagovat

Super článek :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama